Odškodnění pracovního úrazu
Existuje několik typů náhrad, na které má zraněný zaměstnanec právo při odškodnění pracovního úrazu s trvalými zdravotními následky. Předně se jedná o tzv. bolestné a ztížení společenského uplatnění. Nárok na bolestné je jedním ze základních nároků poškozeného při újmě na zdraví způsobené pracovním úrazem. Za bolest se považuje jakékoliv tělesné i duševní strádání způsobené škodou na zdraví poškozeného zaměstnance. Bolestné lze řešit již po prvotním ošetření nebo po propuštění z prvotní hospitalizace.
Pokud v souvislosti s utrpěným zraněním při pracovním úrazu přetrvávají i po adekvátní léčbě trvalé následky (zpravidla po jednom roce), má pak jako poškozený nárok na náhradu ztížení společenského uplatnění. Tato náhrada se uplatňuje u poškozených zaměstnanců, jejichž zranění je trvalého a omezujícího charakteru.
Způsob výpočtu odškodnění trvalých následků
Odškodnění trvalých následků (ztížení společenského uplatnění) je založeno na bodovém ohodnocení. Postup výpočtu ztížení společenského uplatnění je uveden v nařízení vlády č. 276/2015 Sb., které stanovuje obecnou úpravu tohoto právního pojmu. Dále v příloze nařízení nalezneme konkrétní položky trvalých následků pracovního úrazu. Každá položka je ohodnocena určitým počtem bodů, přičemž 1 bod má hodnotu 250,- Kč.
Příklady bodového ohodnocení ztížení společenského uplatnění
- Těžký stupeň poruchy úchopové funkce palce u dominantní ruky 1000 bodů = 250.000,- Kč;
- Úplná ztuhlost pohyblivosti kyčelního kloubu 2 000 bodů = 500.000,- Kč.
Jak postupovat při odškodnění pracovního úrazu často zahrnuje volbu vhodné strategie a výpočtu odškodnění trvalých následků pracovního úrazu.
AKTUALIZACE: Od roku 2023 se hodnota bodu každý rok mění a je vyšší než 250,- Kč za bod. Například v roce 2023 je hodnota jednoho bodu ve výši 393,06 Kč.
Přelomový nález Ústavního soudu
Velice důležitou novinkou v oblasti odškodňování pracovních úrazů se stal nález Ústavního soudu z roku 2021 (spisová značka: II. ÚS 2925/20), a to zejména co se týče náhrady za ztížení společenského uplatnění. Kvůli dvojkolejnosti právní úpravy odškodnění nemajetkové újmy dříve často docházelo k situacím, kdy ve zcela stejných případech a úrazech byla dvěma lidem vyplacena rozdílná částka odškodnění. Podstatnou roli při tom hrál odlišný status jedinců, a to konkrétně jestli se jednalo o běžného občana či zaměstnance. Zatímco zaměstnanci byla běžně vyplácena nižší částka odškodnění než jedinci, kterému se stal úraz v rámci jeho běžného občanského života.
Rozkol mezi výší odškodnění udává odlišná právní úprava. Na pracovní úrazy se používá zákoník práce ve spojení s prováděcím nařízením vlády č. 276/2015 Sb., na náhradu nemajetkové újmy při nepracovním úrazu se potom užívá občanský zákoník, přičemž výše odškodnění není určena paušálně, ale počítá se v každém případě zvlášť ve světle Metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví.
Ústavní soud tedy dospěl k závěru, že zaměstnanec nemůže být za pracovní úraz kompenzován nižší částkou než jiná fyzická osoba ve srovnatelném případě, jejíž nárok by byl posuzován podle občanského zákoníku a Metodiky. Zaměstnanecký poměr by byl diskriminační a porušoval by zásadu rovnosti.
Pro poškozené zaměstnance to tak znamená obvykle možnost vyššího odškodnění ztížení společenského uplatnění za vytrpěný pracovní úraz.
Možnost revize vyplaceného odškodnění
Řešíte odškodnění trvalých následků pracovního úrazů? Můžete se na nás nezávazně obrátit. Konzultace případu je u nás zdarma.
