Co je to pracovní úraz
Zaměstnanec má právo na odškodnění v případě, že během výkonu své práce utrpí úraz, který splňuje podmínky stanovené zákonem. Jak je placena neschopenka při pracovním úrazu?
Pracovní úraz je podle zákoníku práce definován jako poškození zdraví, které vznikne nezávisle na vůli zaměstnance, v důsledku krátkodobého, náhlého a násilného působení vnějších vlivů, a to při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi.
Tip od právníka: Nárok na odškodnění nemají pouze zaměstnanci v hlavním pracovním poměru. Stejný nárok mají i osoby pracující na dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce. Rozhodující je fakt, že k úrazu došlo při výkonu práce, nikoli typ pracovního vztahu.
Neschopenka po pracovním úrazu
Jak je placena neschopenka při pracovním úrazu? Během prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti náleží zaměstnanci náhrada mzdy od zaměstnavatele, a to pouze za pracovní dny.
Od 15. dne pracovní neschopnosti pak začíná vyplácet nemocenské dávky Okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ), a to již za všechny kalendářní dny, tedy včetně víkendů a svátků.
Jak je placena neschopenka při pracovním úrazu
Jak je placena neschopenka při pracovním úrazu? Výpočet nemocenské vychází z průměrné denní hrubé mzdy. Tato denní hrubá mzda představuje tzv. denní vyměřovací základ. Tento denní vyměřovací základ se následně upravuje podle zákonem stanovených redukčních hranic.
Nemocenská se vyplácí ve výši, která se postupně mění podle délky trvání pracovní neschopnosti.
Konkrétně platí:
- během prvních 30 dnů činí nemocenská 60 % redukovaného vyměřovacího základu;
- od 31. do 60. dne činí nemocenská 66 % redukovaného vyměřovacího základu;
- a od 61. dne pracovní neschopnosti pak nemocenské dosahuje 72 % redukovaného vyměřovacího základu.
Kdy je nemocenská vyplácena
Zákon nestanovuje pevné datum, kdy musí být nemocenská vyplacena. Výplata probíhá zpětně a OSSZ ji provádí nejpozději do jednoho měsíce od chvíle, kdy obdrží všechny náležité a správně vyplněné podklady k posouzení nároku.
Může být výše nemocenské krácena
Ano, může být krácena. Nemocenská se snižuje až o 50 % v případech, kdy si zaměstnanec způsobil dočasnou pracovní neschopnost vlastním zaviněním.
Ke krácení může dojít například tehdy, pokud ke zranění například došlo:
- V důsledku účasti ve rvačce;
- Následkem požití alkoholu nebo užití drog;
- Při spáchání úmyslného trestného činu nebo přestupku.
Jak je placena neschopenka při pracovním úrazu jsme si stanovili. Jak získat však plnou náhradu ušlého výdělku?
Podívejte se na video s naším právníkem Mgr. Radkem Novotným k tématu odškodnění pracovního úrazu:
Lze při pracovní neschopnosti získat 100 % výdělku
Ano, lze. Během pracovní neschopnosti pobírá zaměstnanec již zmíněnou nemocenskou. Přesto však dochází ke snížení příjmu, což může negativně ovlivnit jeho finanční situaci.
V případě pracovního úrazu má však zaměstnanec nárok na náhradu ušlého výdělku, která by měla dorovnat rozdíl mezi jeho průměrným příjmem a vyplacenou nemocenskou. Tímto způsobem se zajišťuje, že poškozený zaměstnanec dosáhne až 100 % svého původního výdělku.
Tuto náhradu ušlého výdělku má povinnost vyplácet zaměstnavatel, respektive jeho pojišťovna, u které je pro tyto případy pojištěn.
V praxi někdy dochází k tomu, že zaměstnavatel svou povinnost neplní včas nebo pravidelně. V takových situacích je často nutné aktivně se domáhat vyplacení náležité kompenzace.
Kdy je možné požadovat náhradu ušlého výdělku
Řada poškozených zaměstnanců se mylně domnívá, že o náhradu ušlého výdělku lze žádat teprve až po ukončení pracovní neschopnosti. Ve skutečnosti to ale není pravda.
Zákoník práce stanovuje, že zaměstnavatel je povinen vyplácet tuto náhradu pravidelně, obvykle jednou měsíčně.
Tato měsíční výplata však není pevně daná. Pokud se zaměstnavatel a poškozený zaměstnancem dohodnou, mohou si nastavit jiný způsob a interval výplaty náhrady.
Jaké jsou další náhrady v případě pracovního úrazu
Pokud dojde k pracovnímu úrazu, má zaměstnanec obvykle právo na různé druhy odškodnění.
Mezi nejčastější náhrady patří:
- Bolestné – náhrada za fyzické, i částečně psychické, utrpení způsobené úrazem. Nárok vzniká po prvním lékařském ošetření nebo hospitalizaci. Není nutné vyčkávat na ukončení pracovní neschopnosti.
- Ušlý výdělek a renta – jestliže následkem úrazu nemůže zaměstnanec vykonávat svou práci, má nárok na kompenzaci ušlého výdělku. V některých případech může být přiznána i pravidelná renta.
- Náklady spojené s léčením – do této náhrady spadají například náklady na dopravu k lékaři, potřebnou péči nebo na léky a zdravotnické pomůcky.
- Ztížení společenského uplatnění – pokud pracovní úraz způsobí trvalé zdravotní následky, které brání běžnému fungování a účasti na společenském životě, může být přiznána náhrada za tyto trvalé následky. Tento typ odškodnění nejčastěji představuje nejvyšší částku.
- Věcná škoda – řeší se, pokud během úrazu došlo i k poškození nebo zničení osobního majetku. V tomto případě může mít zaměstnanec právo na jeho opravu nebo kompenzaci za jeho zničení.
Právní pomoc poškozeným
Vyřízení odškodnění za pracovní úraz může být náročné a vyžaduje důkladné posouzení. Pokud jste se stali obětí pracovního úrazu a nejste si jisti, jak postupovat dál, můžete se na nás obrátit. Zaměřujeme se na oblast pracovních úrazů a máme dlouholeté zkušenosti s jejich řešením.
Nabízíme úvodní konzultaci zdarma, během které zhodnotíme vaši situaci a doporučíme vhodné kroky. Náš tým právníků je připraven vám pomoci dosáhnout spravedlivé náhrady.
