Jak na vyšší odškodnění za trvalé následky u pracovního úrazu

Řešíte odškodnění trvalých následků po pracovním úraze? Víte, že Ústavní soud stanovil možnost získání vyššího odškodnění? Více se dozvíte v tomto článku.

Odškodnění pracovního úrazu

Existuje několik typů náhrad, na které má zraněný zaměstnanec právo při odškodnění pracovního úrazu s trvalými zdravotními následky. Předně se jedná o tzv. bolestné a ztížení společenského uplatnění. Nárok na bolestné je jedním ze základních nároků poškozeného při újmě na zdraví způsobené pracovním úrazem. Za bolest se považuje jakékoliv tělesné i duševní strádání způsobené škodou na zdraví poškozeného zaměstnance. Bolestné lze řešit již po prvotním ošetření nebo po propuštění z prvotní hospitalizace.

Pokud v souvislosti s utrpěným zraněním při pracovním úrazu přetrvávají i po adekvátní léčbě trvalé následky (zpravidla po jednom roce), má pak jako poškozený nárok na náhradu ztížení společenského uplatnění. Tato náhrada se uplatňuje u poškozených zaměstnanců, jejichž zranění je trvalého a omezujícího charakteru.

Bodové ohodnocení pracovního úrazu

Způsob výpočtu odškodnění trvalých následků

Odškodnění trvalých následků (ztížení společenského uplatnění) je založeno na bodovém ohodnocení. Postup výpočtu ztížení společenského uplatnění je uveden v nařízení vlády č. 276/2015 Sb., které stanovuje obecnou úpravu tohoto právního pojmu. Dále v příloze nařízení nalezneme konkrétní položky trvalých následků pracovního úrazu. Každá položka je ohodnocena určitým počtem bodů, přičemž 1 bod má hodnotu 250,- Kč.

Příklady bodového ohodnocení ztížení společenského uplatnění

  • Těžký stupeň poruchy úchopové funkce palce u dominantní ruky 1000 bodů = 250.000,- Kč;
  • Úplná ztuhlost pohyblivosti kyčelního kloubu                                  2 000 bodů = 500.000,- Kč.

Jak postupovat při odškodnění pracovního úrazu často zahrnuje volbu vhodné strategie a výpočtu odškodnění trvalých následků pracovního úrazu.

Přelomový nález Ústavního soudu

Velice důležitou novinkou v oblasti odškodňování pracovních úrazů se stal nález Ústavního soudu z roku 2021 (spisová značka: II. ÚS 2925/20), a to zejména co se týče náhrady za ztížení společenského uplatnění. Kvůli dvojkolejnosti právní úpravy odškodnění nemajetkové újmy dříve často docházelo k situacím, kdy ve zcela stejných případech a úrazech byla dvěma lidem vyplacena rozdílná částka odškodnění. Podstatnou roli při tom hrál odlišný status jedinců, a to konkrétně jestli se jednalo o běžného občana či zaměstnance. Zatímco zaměstnanci byla běžně vyplácena nižší částka odškodnění než jedinci, kterému se stal úraz v rámci jeho běžného občanského života.

Rozkol mezi výší odškodnění udává odlišná právní úprava. Na pracovní úrazy se používá zákoník práce ve spojení s prováděcím nařízením vlády č. 276/2015 Sb., na náhradu nemajetkové újmy při nepracovním úrazu se potom užívá občanský zákoník, přičemž výše odškodnění není určena paušálně, ale počítá se v každém případě zvlášť ve světle Metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví.

Ústavní soud tedy dospěl k závěru, že zaměstnanec nemůže být za pracovní úraz kompenzován nižší částkou než jiná fyzická osoba ve srovnatelném případě, jejíž nárok by byl posuzován podle občanského zákoníku a Metodiky. Zaměstnanecký poměr by byl diskriminační a  porušoval by zásadu rovnosti.

Pro poškozené zaměstnance to tak znamená obvykle možnost vyššího odškodnění ztížení společenského uplatnění za vytrpěný pracovní úraz. 

JUDr. Zbyněk Drobiš a Mgr. Radek Novotný

Možnost revize vyplaceného odškodnění

Řešíte odškodnění trvalých následků pracovního úrazů? Můžete se na nás nezávazně obrátit. Konzultace případu je u nás zdarma.

Nezávazná konzultace odškodnění

Pokud jste utrpěli pracovní úraz a potřebujete právní pomoc, můžete nás nezávazně kontaktovat pomocí tohoto formuláře. 

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami Ochrany osobních údajů.