Pracovní úraz je pro zaměstnance téměř vždy stresující situace. Člověk řeší zdravotní stav, léčbu, pracovní neschopnost, výpadek příjmů a často také obavy z toho, aby si nezhoršil vztahy se zaměstnavatelem. Právě proto se v praxi často setkáváme s tím, že poškozený zaměstnanec své nároky neřeší včas, neví, na co má právo nebo čeká na pokyn zaměstnavatele či pojišťovny.
To je ale škoda. Český právní řád dává zaměstnanci při pracovním úrazu poměrně silnou ochranu a zákoník práce upravuje více druhů náhrad, které zaměstnanci mohou náležet. Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, pokud k úrazu došlo při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.
Dobrou zprávou je, že ve většině případů lze odškodnění pracovního úrazu vyřešit mimosoudně. Důležité však je vědět, jak správně postupovat, co si pohlídat a jaké náhrady uplatnit ve správný okamžik.
Po pracovním úrazu bývá zaměstnanec ve stresu. Co řešit jako první?
Po úrazu má většina lidí především starost o zdraví. To je samozřejmě správně. Současně je ale dobré co nejdříve myslet i na právní a důkazní stránku celé věci. Právě první kroky totiž často rozhodnou o tom, zda bude později možné pracovní úraz bez větších komplikací odškodnit.
Základem je, aby byl pracovní úraz řádně oznámen a evidován. Zaměstnavatel má povinnost vést evidenci úrazů a u úrazu s delší pracovní neschopností zpracovat záznam o pracovním úrazu.
Z pohledu zaměstnance je důležité hlavně toto: nenechat věc „vyšumět“ do ztracena, spolehnout se jen na ústní přísliby a od začátku si hlídat, zda je úraz správně popsán.
Podívejte se na video s naším právníkem k tématu odškodnění pracovního úrazu:
Záznam o pracovním úraze
Pokud má být pracovní úraz úspěšně odškodněn, zaměstnanec musí mít k dispozici důkaz, že skutečně šlo o pracovní úraz. V praxi je nejdůležitějším dokumentem právě záznam o pracovním úrazu.
Zaměstnavatel vede knihu úrazů u všech úrazů a u úrazů, u nichž došlo k dočasné pracovní neschopnosti delší než 3 kalendářní dny, zasílá také záznam o pracovním úrazu.
Pro zaměstnance je důležité, aby si záznam o pracovním úrazu vždy vyžádal. Tento dokument bývá v praxi klíčovým podkladem pro jednání o odškodnění pracovního úrazu a pro další komunikaci se zaměstnavatelem i jeho pojišťovnou.
Záznam o pracovním úrazu není jen formalita. Obsahuje popis události, okolnosti úrazu, základní skutkový děj i další údaje, které se později mohou stát zcela zásadními. Pokud je v něm nepřesnost, neúplnost nebo formulace, která poškozuje zaměstnance, může to komplikovat odškodnění pracovního úrazu.
Právě proto doporučujeme, aby zaměstnanec záznam nepřebíral pasivně, ale skutečně si jej přečetl. Nestačí vědět, že dokument „existuje“. Důležité je zkontrolovat, zda:
- odpovídá datum, místo a způsob úrazu,
- je správně popsáno, při jaké činnosti k úrazu došlo,
- nejsou v dokumentu naznačeny okolnosti, které nejsou pravdivé,
- nechybí svědci nebo další podstatné skutečnosti.
Rozhodnutí o tom, zda zaměstnavatel úraz uzná jako pracovní, spadá primárně do jeho kompetence; pokud mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem vznikne spor, autoritativně jej může vyřešit až soud.
Pokud zaměstnanec se zněním záznamu o pracovním úrazu nesouhlasí, je vhodné okamžitě žádat jeho opravu nebo doplnění. Ideálně písemně, stručně a věcně, aby později bylo zřejmé, že poškozený na nesprávnost upozornil včas.
Ani když zaměstnavatel argumentaci zaměstnance neuzná, má tak zaměstnanec alespoň jasno v tom, jaký je postoj druhé strany. To je důležité pro další strategii. Lepší je spor identifikovat hned na začátku než až ve chvíli, kdy se řeší samotné odškodnění pracovního úrazu.
Nejčastější omyl: „Odškodnění se bude řešit až po skončení pracovní neschopnosti“
S tímto omylem se setkáváme velmi často. Zaměstnanec po úrazu obdrží informaci, že vše bude vyřešeno až po ukončení pracovní neschopnosti. Jenže takto to ve skutečnosti nefunguje.
Zákoník práce rozlišuje více druhů náhrad a každá z nich se řeší v jiný časový okamžik. Mezi nároky patří například:
- náhrada za bolest,
- náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti,
- náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti,
- účelně vynaložené náklady spojené s léčením,
- náhrada věcné škody,
- ztížení společenského uplatnění (trvalé následky).
Každá náhrada se řeší v jiný časový okamžik a řada z nich již před skončením pracovní neschopnosti.
Jinými slovy: není pravda, že se vše řeší až po skončení pracovní neschopnosti. Naopak, některé nároky je vhodné řešit průběžně a bez zbytečného odkladu.
Jaké náhrady lze u pracovního úrazu žádat
V běžné praxi se u pracovních úrazů nejčastěji řeší tyto okruhy náhrad:
1. Bolestné
Jde o náhradu za fyzickou a částečně psychickou bolest spojenou s úrazem.
2. Ušlý výdělek
Pokud zaměstnanec kvůli úrazu pobírá jen nemocenské dávky a jeho příjem se sníží, vzniká mu nárok na dorovnání ztráty na výdělku podle zákoníku práce.
3. Náklady léčení
Typicky jde o výdaje za léky, rehabilitace, zdravotní pomůcky nebo jiné účelně vynaložené náklady spojené s léčbou.
4. Cestovné
Do této kategorie mohou spadat i náklady na dopravu do zdravotnických zařízení, na kontroly nebo rehabilitace, pokud byly vynaloženy účelně v souvislosti s léčením.
5. Náklady péče
Velmi často opomíjený nárok. Pokud poškozenému musela po úrazu pomáhat blízká osoba nebo bylo nutné zajistit jinou péči, může i to představovat samostatně uplatnitelnou újmu, ačkoliv ji poskytoval někdo z rodiny bezplatně.
6. Ztížení společenského uplatnění
Pokud úraz zanechá dlouhodobé nebo trvalé následky, může zaměstnanci vzniknout i nárok na náhradu za ztížení společenského uplatnění. Tato náhrada se řeší zpravidla až po relativním ustálení zdravotního stavu.
Bolestné lze často řešit už krátce po úrazu
Velmi důležité je vysvětlit zaměstnancům, že řešení odškodnění bolestného není nutné odkládat až na konec pracovní neschopnosti. V řadě případů lze bolestné řešit už po prvotní hospitalizaci, operaci nebo základním ošetření.
Pokud by později došlo k další operaci nebo nastaly komplikace léčby, lze situaci zpravidla dořešit doplatkem bolestného. Prakticky to znamená, že odškodnění může probíhat postupně a zaměstnanec nemusí zbytečně čekat mnoho měsíců na ukončení neschopenky.
Ušlý výdělek se má hradit průběžně
Dalším velmi rozšířeným omylem je tvrzení, že ztráta na výdělku se spočítá až po skončení pracovní neschopnosti. To neodpovídá právní úpravě.
Podle zákoníku práce platí, že náhradu za ztrátu na výdělku je zaměstnavatel povinen vyplácet pravidelně jednou měsíčně, pokud nebyl dohodnut jiný způsob výplaty.
V praxi se bohužel stále stává, že zaměstnanci dostávají pouze nemocenské dávky, jejich příjem není plně dorovnán a zaměstnavatel situaci odkládá na ukončení neschopenky. To ale neznamená, že je takový postup správný.
Kdo odškodnění fakticky hradí?
Někteří zaměstnanci své nároky řádně neuplatňují, protože mají třeba pocit, že tím „berou finance zaměstnavateli“ a mohli by si narušit budoucí pracovní vztahy. Tady je však důležité situaci správně vysvětlit.
Každý zaměstnavatel, který zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance, musí být pro případ odpovědnosti za pracovní úrazy ze zákona pojištěn. V České republice toto zákonné pojištění zajišťují pouze dva subjekty: Kooperativa pojišťovna a Generali Česká pojišťovna.
Pojišťovna plní zaměstnavateli z tohoto zákonného pojištění, přičemž odpovědným subjektem vůči zaměstnanci zůstává zaměstnavatel.
Pro poškozeného to prakticky znamená, že hlavním „plátcem“ je ve skutečnosti pojišťovna zaměstnavatele. I proto lze většinu případů řešit věcně, klidně a bez zbytečného konfliktu.
Kdy lze pracovní úraz vyřešit mimosoudně
Ve většině případů je mimosoudní cesta reálná, pokud:
- nehrozí promlčení nároků,
- zaměstnavatel samotný pracovní úraz uznává,
- pojišťovna nároky nekrátí,
- problém spočívá spíše ve výši plnění než v samotném základu nároku.
Jinak řečeno: soud by měl být až poslední možností, nikoli automatickým prvním krokem.
Proč je důležitý správný výpočet odškodnění
Mimosoudní odškodnění pracovního úrazu bývá často otázkou kvality podkladů. Čím přesněji jsou nároky spočítány, doloženy a právně vysvětleny, tím větší je šance na rychlé plnění bez sporu.
Zejména u bolestného a ztížení společenského uplatnění bývá zásadní, jaký lékařský podklad je použit. V praxi proto často doporučujeme odborné znalecké hodnocení, nikoli jen spoléhání na formuláře pojišťovny.
V praxi se velmi často stává, že se řeší jen bolestné a ztráta na výdělku. Tím ale seznam náhrad zdaleka nekončí.
Zaměstnanci často opomenou zejména:
- náklady péče, pokud po úrazu potřebovali pomoc druhých osob,
- náklady léčení, které si hradili sami,
- cestovní náklady spojené s léčbou,
- ztížení společenského uplatnění, pokud mají následky dlouhodobější charakter.
Přitom právě tyto položky mohou ve výsledku představovat významnou část celkového odškodnění pracovního úrazu.
Právní pomoc poškozeným
Pracovní úraz neznamená jen zdravotní komplikaci, ale také právní a finanční situaci, kterou je potřeba řešit včas. Dobrou zprávou je, že ve většině případů lze odškodnění získat mimosoudně, bez zbytečného konfliktu a bez otevřeného sporu se zaměstnavatelem.
Klíčové je:
- mít důkaz o pracovním úrazu,
- vyžádat si záznam o pracovním úrazu,
- včas namítat jeho nesprávnosti,
- nečekat na řešení odškodnění až na konec pracovní neschopnosti,
- správně spočítat všechny nároky,
- komunikovat věcně vůči zaměstnavateli i jeho pojišťovně.
Pokud si nejste jisti, jak postupovat, je vhodné nechat si případ posoudit odborníkem. Často totiž nejde o to, zda na odškodnění máte právo, ale zda uplatníte všechny nároky správně, ve správný čas a ve správné výši.
Nevíte si rady? Využijte konzultaci zdarma s naším právníkem.
