Odškodnění pracovního úrazu

Ročně nastanou tisíce pracovních úrazů zaměstnanců. Jaké náhrady může poškozený zaměstnanec uplatnit při zranění pracovním úrazem? Jak na odškodnění trvalých následků?
Odškodnění pracovního úrazu

Pracovní úraz a právo na odškodnění

Pracovní úraz definuje zákoník práce jako poškození zdraví zaměstnance, které vzniklo nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilním působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů, či v přímé souvislosti s nimi. Pracovní úraz je povinen zaměstnanec nahlásit bez zbytečného odkladu svému nadřízenému. Prodlení s nahlášením pracovního úrazu v řádech dnů může zbytečně zkomplikovat získání odškodnění pracovního úrazu.

Podstatným důkazem o pracovním úraze je záznam o pracovním úraze, který se vyhotovuje v případě pracovní neschopnosti zaměstnance delší než tři kalendářní dny v souvislosti s utrpěným pracovním úrazem. Jedno vyhotovení záznamu o pracovním úrazu je povinen zaměstnavatel předat postiženému zaměstnanci. Uvedené právo na vydání záznamu o pracovním úraze poškozenému zaměstnanci vyplývá přímo ze zákoníku práce.

Zásadní pozici při odškodnění pracovního úrazu má pojišťovna zaměstnavatele (zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úrazy).

Setkáváme se s dotazy poškozených zaměstnanců pracovním úrazem, zda mohou platně žádat odškodnění pracovního úrazu po skončení pracovního poměru. Poškozený zaměstnanec pracovním úrazem může žádat odškodnění také po skončení pracovního poměru. Trvání pracovního poměru není podmínkou pro odškodnění pracovního úrazu.

Rovněž se setkáváme s dotazy poškozených zaměstnanců, zda mohou žádat odškodnění, když byli zaměstnáni „pouze“ na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti. Ano, i v takovém případě má poškozený zaměstnanec právo na odškodnění pracovního úrazu.

bodové hodnocení úrazu

Odškodnění pracovního úrazu: Přehled náhrad

Přehled náhrad k odškodnění při pracovním úraze je následující:

  • Náhrada ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti;
  • Bolestné;
  • Účelně vynaložené náklady spojené s léčením (náklady léčení, cestovné, náklady péče, aj.);
  • Ztížení společenského uplatnění (trvalé následky pracovního úrazu);
  • Náhrada ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (tzv. renta);
  • Věcná škoda.

Poškozený zaměstnanec pracovním úrazem nemá obvykle právo na odškodnění veškerých těchto náhrad, ale je nutné posoudit, které náhrady a v jaký časový okamžik může žádat k odškodnění poškozený zaměstnanec.

Ušlý výdělek po dobu pracovní neschopnosti

Následkem pracovního úrazu zpravidla nastane pracovní neschopnost zaměstnance. Ušlý výdělek (náhrada ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti) je tak zpravidla nejčastěji uplatňovanou náhradou k odškodnění pracovního úrazu.

Ušlý výdělek přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před pracovním úrazem a výší náhrady mzdy a nemocenského.

Zákoník práce výslovně stanovuje, že ušlý výdělek je zaměstnavatel povinen vyplácet pravidelně jednou měsíčně, pokud nebyl dohodnut jiný způsob výplaty. V praxi obvykle zaměstnavatelé vyčkávají s odškodněním ušlého výdělku až na skončení pracovní neschopnosti, ale zákoník práce stanovuje proplácení v tomto pravidelném měsíčním režimu. Cílem tohoto ustanovení zákoníku práce je ochrana před negativním sociálním dopadem pracovního úrazu pro poškozeného zaměstnance, kterému jsou po dobu pracovní neschopnosti vypláceny pouze nemocenské dávky.

Pojišťovna zaměstnavatele však v některých případech uzná pouze část pracovní neschopnosti v souvislosti s léčbou pracovního úrazu. Většinou takto postupuje na základě posudku svého znalce, který vymezí obvyklou délku léčení zranění při pracovním úraze. Tyto případy se následně v praxi řeší revizním znaleckým posudkem, předložením zdravotnické dokumentace, potvrzením ošetřujících lékařů a pokud nelze vyřešit krácení délky pracovní neschopnosti mimosoudně, pak také soudním sporem o doplatek odškodnění ušlého výdělku.

Odškodnění pracovního úrazu

Účelně vynaložené náklady spojené s léčením

Účelně vynaložené náklady spojené s léčením mohou při řešení odškodnění pracovního úrazu zahrnovat vynaložené náklady za medikamenty, zdravotní pomůcky, regulační poplatky, náklady péče o nesoběstačného poškozeného zaměstnance a také cestovní výdaje do zdravotnických zařízení.

Výpočet odškodnění pracovního úrazu pro tyto náhrady představuje především potřebu evidence cest, časového nákladu péče o poškozeného zaměstnance a uchování uhrazených účtenek za náklady léčení.

Bolestné a pracovní úraz

Bolestné při pracovním úrazu náleží prakticky při jakémkoliv zranění, ať se již jedná o lehká zranění typu pohmožděnin, přes zlomeniny, až po vážné pracovní úrazy s trvalými následky. Bolestné je stanoveno zákoníkem práce a nařízením vlády č. 276/2015 Sb. Bolestné při pracovním úraze se tedy řeší především tímto nařízením vlády.

Bolestí se pro rozumí tělesné a duševní strádání způsobené:

  • poškozením zdraví pracovním úrazem, včetně stresu, obtíží a psychických symptomů obvykle doprovázejících poškození zdraví, a
  • léčením a odstraňováním následků poškození zdraví, včetně komplikací vzniklých v přímé příčinné souvislosti s pracovním úrazem.

Bolestné při pracovním úrazu se vypočte dle uvedeného nařízení vlády, které obsahuje přílohu jednotlivých zranění při pracovním úraze. Každému zranění jsou stanoveny počty bodů. Hodnota jednoho bodu bolesti je 250,- Kč. Uveďme si na příkladech:

  • Zlomenina žebra bez posunu odpovídá 20 bodům – 5.000,- Kč;
  • Těžký otřes mozku odpovídá 60 bodům – 15.000,- Kč;
  • Vymknutí kolena odpovídá 90 bodům – 22.500,- Kč.

Zaměstnanec utrpí obvykle pracovním úrazem více zranění, a proto se body za veškeré zranění sčítají. Důležité je také vědět, že body se rovněž počítají za operační zákroky. Také je možné navýšení základního bolestného pro komplikace léčby nebo náročný způsob léčení.

Bodové ohodnocení pracovního úrazu

Trvalé následky pracovního úrazu

Trvalé následky pracovního úrazu mohou nastat jak z vážných zranění, tak z menších zranění souvisejících s bederní a krční páteří. Pokud hovoříme o odškodnění trvalých následků, pak se odborně jedná o označení ztížení společenského uplatnění. Ztížením společenského uplatnění se rozumí trvalý nepříznivý vliv poškození zdraví pracovním úrazem a jeho trvalých následků a psychosociálních dopadů, které omezují nebo mění společenské uplatnění poškozeného zaměstnance v životě, zejména při uspokojování životních, pracovních, vzdělávacích a sociálních potřeb.

Ztížení společenského uplatnění se opět řídí nařízením vlády jako bolestné. Bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění se určí podle počtu bodů poškození zdraví uvedeného v příloze č. 3 nařízení vlády. Hodnota jednoho bodu je opět 250,- Kč. Uveďme si na příkladech:

  • Poškození břišní stěny provázené porušením břišního lisu 500 bodů = 125.000,- Kč
  • Těžká porucha úchopové funkce ukazováku u dominantní ruky 800 bodů = 200.000,- Kč
  • Omezení pohyblivosti kyčelního kloubu středního stupně 1200 bodů = 300.000,- Kč

Pokud pracovní úraz způsobil více poškození zdraví, hodnotí se ztížení společenského uplatnění pro každé poškození zdraví zvlášť a bodové ohodnocení jednotlivých poškození zdraví se sčítá.

Ztížení společenského uplatnění se hodnotí obvykle rok od pracovního úrazu.

Bolestné při pracovním úrazu

Krácení odškodnění pracovního úrazu

Krácení odškodnění pracovního úrazu může představovat chyby ve výpočtech odškodnění bolestného a ztížení společenského uplatnění. Důvodem krácení je často skutečnost, že odškodnění těchto náhrad je vypočteno na formulářích pojišťovny prostřednictvím ošetřujícího lékaře poškozeného, kdy se setkáváme s těmito chybami:

  • Opomenutí některých položek zranění bolestného dle nařízení vlády;
  • Neuvedení zvýšení základního odškodnění bolestného, když jsou splněny podmínky;
  • Nezahrnutí bodů bolestného za operační zákroky.
  • Opomenutí některých položek trvalých následků dle nařízení vlády;
  • Nesprávná klasifikace stupně trvalého následku na škále od lehkého stupně až po těžký stupeň.

Tyto chyby následně vedou ke zbytečnému snížení odškodnění pro poškozeného zaměstnance. Pokud však nebyla uzavřena dohoda o narovnání mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem k odškodnění těchto náhrad, pak lze řešit správný výpočet a žádat doplatek odškodnění.

Výše uvedený text jsme připravili pro magazín Sondy Revue.

Právní specialisté na odškodnění

Právní pomoc pro poškozené zaměstnance

Odškodnění pracovního úrazu je naše specializace. Konzultace a posouzení vašeho případu je zdarma. Odškodnění řešíme především mimosoudně s důrazem na rychlé vyřízení s pojišťovnou zaměstnavatele.

Nezávazná konzultace odškodnění

Pokud jste utrpěli pracovní úraz a potřebujete právní pomoc, můžete nás nezávazně kontaktovat pomocí tohoto formuláře. 

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami Ochrany osobních údajů.